Mě se stalo to že jsem v okně ve 2 patře viděla nějakého muže dodnes nevím co to bylo

Jednou sem byla s mou kamaradkou na vylete a uz se stmivalo a ja chtela jet domu. Ale kamaradka chtela abychom prespaly v nedalekym hotele a ja ji to po dlouhe tobe odsouhlasila! Kdyz sme vesli do hotelu bezel k nam jakysi chlap a rikal at nechodime do pokoje cisla 46. A my sme si rikali ze je tk je blabol a ze si z nas dela srandu! Oak sme si sly pro klice od bytu . Sly sme po schodech a ja se ji zeptala jaky mame cislo pokoje? A ona se koukla a z udivem my rekla ze je to cislo 46 . Ja sem vykulila oci a rekla sem ze si z nas ten chlap stejne delal srandu takze! Dosly sme k tomu pokoji a odemkli dvere strasidelne nahlas zavrzaly, vesli sme do vnitr a zdal se nam ten pokoj uplne normalni ! Jen sem mela takovy divny pocit jako by nas nekdo sledoval. Krasne sme si prosli cely pokoj a kazdou mistnost v nem moc sem byla udivena ze v tomhle pokoji je koupelna a v ostatnich podle toho co my rekli sousedi z jinyho pokoje nejsou! Uz bylo 12hod tak sme sli spat a jeste bez sme usnuli taj sme si povydali historky o duchach. Rano my Lenka konecne sem se zminila jak se jmenuje ale ted k veci! Rano sem se teda probudila a Lenka my rekla ze vecer slysela v te koupelne kroky a plac ! A pak nam doslo ze ten chlap si z nas srandu nedelal . Mysli ze tady strasi pronesla šokovaná Lenka ha sem ji chtela ujistit ze tam nic nebylo ze se ji to jen zdala ale taky sem mela strah! Ta koupelna je dicela velka a na konci zahla no je proste do L ja sem do ni vesla a zavolala: Je tu nekdo??? Halo??? Nic se neozvalo a tak sem sla dal nic tam nebylo rikam asi to byka jen jeji predstavivost tak sem vysla s ven. Sly sme se balit a najednou z koupelny slysim plac a kroky najednou sem uplne stuhla strachy a utekla sem z pokoje spolu z Lenkou ! Rekli sme si ze tu jeste pobudem a tak sme pozadali o klic od jinyho pokoje protoze sme si to chtely ujasnit a taky sme si chteli byt jiste v tom ze tam nic neni! Druhej den sem se sla kouknou do toho pokoje klivovou dirkou bylo tam cosi cervenyho a neslo nic vydel jen to cerveny ja sem si myslela ze tam nekdo neco nacpal at se tam nekoukam sla sem se tedy zeptat na recepci co tam strcili a co se v tom pokoji stalo ! Na recepci mi rekly ze tam prespavala rodina : manzel , zena, a dite . A ze ten manzel je zavrazdil a ta zena tam dodnes po tom pokoji a hkavne po koupelne chodi. Zarazila sem se a pak se te zene na recepci skocila do reci a proc hlavne po koupelne??? Protoze se tam nasli porezany jeji casti tela a jediny co ke vzlastni ze ta zena ma cerveny oci !! V tu dobu co to dorekla sem se strasne lekla a utikala pro Lenku a ze richle pric!!! Od te doby co se mi to stalo se mi deji divne veci slychavam doma kroky a premystuji se my veci uz nikdy nejdu do toho hotelu !!!!!!! A omlouvam se za chyby a za to ze je to strasne dlouhy

Jo a jeste sem si orvne myslela ze ten duch te zeny ted strasi u nas :+

věřím v tajemno neustale jsou se mnou klepaní vzdychy vítr

Ahoj Jitko skus se te holcicki zeptat proc vam brani aby ste se odstehovala za manzelem .

Chtěla bych se s váma také podělit o mé zážitky. Nevím pomalu kde začít. Bydlíme ve vile která je už aspoň 100let stará. Babička nám vždy povídala kdo tu vše bydlel,jak byla válka atd... Vychovávala mě dá se říct moje milovaná babička. Mamka bydlela v 1poschodí a vždy se nahoře děli zvláštní věci. Já jako malá jsem měla spíš strach. Až postupem času jsem se s tím setkala také. V 18letech se mamka s přítelem odstěhovali tak jsem se svím přítelem chodili nahoru koukat na televizu. Necítila jsem se tam moc dobře... on věděl co nam říkala mamka jak se jí a jejímu příteli zdál sen oboum stejný jak někdo nad něma chodí okolo postele,pak že mu mamka řekla at jde pryč a v ložnici bývali dveře od malé půdy a v tu chvíli se oba zároveň probudili a viděli jak klapla klika a dveře se na půdu otevřeli. A když se vrátím k té televizi... koukali jsme a z ničeho nic se sama vypla. Né přez ovladač ale čudlík na televizi. Byla to taková ta velká televize jak bývali a měli přepínání a kulatej čudlík na vypínání. V tu chvíli byla tma a můj přítel začal tomu všemu věřit. Pár let po tom si vrch zrekonstuovali sestra se švagrem. Už to tam není jako dřív a cítím se lépe. Co vím tak na vrchu kde jsem se nikdy moc necítila tak dříve za války tam přenocovalo plno vojáků... pili stříleli do zdí. Později tam byli ubytovaní studenti. Nebo žil bratr babičky se svouji ženou která ho opustila a on se v mladém věku zabil na motorce.
Bratr ten se setkal s duchem vždy když spal a cítil vánek. Jednou v pokoji který mám já a pak v pokoji který patřil babičce... ale v té době ještě žila.
Nejzvláštnější pro mě ale byl sen a potom co jsem zažila když jsem se hnet probudila. Mám pokoj směrem do dvora. Byla zima tak jsem si zavřela staré dřevěné okenice jako každý večer. Už je to nejmíň 3 roky zpět. Zdál se mi sen o mladých lidech tak přez 20 let... holka a kluk. Do detailu si sen už nepamatuji ale vím že mi říkali že mě znají a moje všechny sourozence také. To je asi to nejdůležitější co jsem si mohla pamatovat. V tu ránu jsem se probudila. Spala jsem u zdi vedle mě přítel a u jeho hlavy je skříň tak přímo do okna nejde vidět. Ale když jsem se probudila otevřela oči oslnilo mě strašně jasné světlo. Bylo to jako by někdo svítil pořádnou baterkou ze dvora do okna směrem na postel kde jsme leželi. Jak jsem byla rozespalá a nejprv jsem si řekla že někdo svítí ze dvora ale po chvilce mě došlo že nemůže že mám zavřené okenice. Tohle vím že už sen nebyl! Vyděšeně jsem se snažila dýchat pomalu a nenápadně,byla jsem zakrytá až po hlavu a neměla jsem odvahu se ani pohnout abych vzbudila přítele. Celá jsem z toho strahu stuhla.. po chvilce to zářivé světlo zmizlo ale aspoň 10s svítilo. Spal s náma i pejsek který na to vůbec nereagoval a v klidu spal... to mi přišlo zvláštní. Druhý den jsem přemýšlela kdo ti dva v tom snu mohli být. A myslím si že vím... Babička si vzala pána kterému zemřela manželka a i jeho děti. Měl dceru a syna a zemřeli mladí kolem 20-27let měli. Chodívala jsem s babičkou vždycky na náš místní hřbitov na jejich hrobzapílit svíčky a mají tam i fotky. Tohle co se mi stalo jsem si vysvětlila sama... jen nevím co to mělo znamenat. Jestli mě chtěli jen pozdravit. Vůbec do dnes nevím.
Další co se mi stalo bylo k ránu. Ale to už může být 5 let dozadu. Spala jsem sama v pokoji... pokoj je vedle kuchyně. A vzbudil mě silný zápach jako by si kolem 4h ranní dělal někdo topinky. Věšla jsem do kuchyně a tam to bylo ještě víc cítit. Ale nikdo nikde nebyl všichni spali... ani z venku to nemohlo být.
Nejspíš bych si ještě na nějaké záhadné věci vzpoměla. To jak naši dva pesani sedí a štěkají vždy do rohu na stropě. Jsou jen na to místo zaměřeni a stále štěkají. A koukají jinak než by koukali na jiného psa nebo cizího člověka.
Vzpomínám že stejnou noc co bratr cítil vánek tak my měli v té době fenku staforda,ještě štěndo ale měla srdeční vadu takže nebyla vůbec aktivní. Nosili jsme ji z pokoje až na zahradu. A to zažil sas pro změnu můj přítel. Dal ji na zem za domem na zahradě. Z boku u domu prosvítá pouliční světlo a prý viděl takoví tmavý stín jako by proletěl a naše štěndo (odrostlejší) běžela za roh domu jakoby za tím stínem. Nevzpomínám si jestli něco dělala. Ale už to že běžela večer za dům bylo zvláštní. Ona ušla vždy jen kousek a už byla zadýchaná ale ten večer uběhla celkem na ni kus. Od téhle doby přítel se mi přestal smát a mít jen pichlavé připomínky. Tohle jsme si také nedokázali vysvětlit. Jen bych dodala že vedle našeho domu je park (dříve hřbitov) který kousek prý zasahuje i do naší zahrady.
Tím čím bych to chtěla ukončit vám ještě ráda napíšu ... něco zvláštního co se týká člověka a osudu.
Mám přítele... jsme spolu 7 let ale nejsem štastná.
Koncem srpna jsem si začala psát s moc fajn člověkem. Po týdením přemlouvání za mnou přijel a šli jsme s mím pesanem na procházku. věčinou jsem stydlivá a moc nemluvím. Ale ten den, s ním jesm si rozuměla jako nikdy s nikým. Věčinou když někdo dojede seznámíte se chvilku povídáte a dete domů. Ale s ním jsem byla 6h a stále jsme měli o čem povídat a cítila jsem se s ním fajn. A druhý den moje babička spadla a zlomila si krček. Nebyla pro mě jen babička dá se říct že mě vychovala. A od toho dne se mi život změnil. Výčitky,slzy,zoufalství,smutek... a někde daleko naděje. Věděla jem že když starý člověk co má přez 80 let se težko uzdraví. Ten můj kamarád kterého jsem poznala den před tím než sem začala strácet nejmilejšího člověka tak jen on mě držel nad vodou. Strašně moc mi pomáhal překonat všechno. Po měsíci jsme si babičku vazli domů... nejedla,nemluvila. Neměla jsem práci tak jsem se se všema kdo byl doma o babičku starali,pečovali. Jsem dost citlivá takže bylo toho na mě moc. Vidět milovaného člověka jak to vzdává a opouští nás. Ale měla nás všechny doma. Babička se s námi rzloučil že zazvonila na tahací zvonek co máme ve verandě. Ketrý nebyl natáhnutý až k brance protože jsme ten den káceli strom. Nedá se popsat co jsem prožívala... snat kdo nezažije nepochopí. Přítel pak přijel a místo abych čekala že mě obejme mi podal ruku a řek mi " upřímnou soustrast"
Proto mi to setkání s člověkem kterého neznám ale bavila jsem se s ním jako bych ho znala léta. Pomohl mi se odreagovat od všeho trápení. Překonat ten žal. a přitom mě i chápal. Po čase se do mě zamiloval a už to bude za 9 dní 2 roky co jsme se poznali. Ze začátku jsem to vše nedokázala pochopit ... jestli ten osud tak měl být abych potkala (pro mě) Anděla který mi pomůže zvládnout nejtěžší překážku v mém životě. Stále tu strátu babičky moc těžko nesu že nedokážu žít jako dřív. Můj anděl ten má nekonečnou trpělivost a stále na mě čeká... I když vím jak mě pomohl ,nedokážu opustit dlouholetého přítele se kterým nejsem šťastná... Určitě to nikdo nechápe ale nejste sami já sebe také ne.
Tak stále jen tak přežívám a od doby co zemřela babička už v našem domě nic zvláštního se neděje. A já se duchů už nebojím protože vím že babička nad námi drží svoji ruku a ochraňuje nás od všeho zlého. Omlouvám se že to je tak strašně dlouhý a také za chybi ... nejsem dokonalá :)

Krásný příběh a smutný :). Moc mi je líto že ti umřela tvoje nejmilejší babička :(

Zemřela mi moje milovana babička,milovala jsem ji ,starala se o mě vždy když jsem byla nemocná. A jednoho dne přišla jsem unavena z práce,uvařila večeři a šla k synovi do pokojičku si sednout a psat ukol .Už nevim jestli to byla matematika nebo psaní seděla jsem u něho,on psal ,byl večer měli jsme rožnutou lampičku a najednou se na mě rozkřičel,že to ma špatně ,že mužu za to ja atd .v tu chvili z rožnute lampičky vystřelila žarovka a střelila meho syna do ruky s kterou psal ukol .V tu chvíli doslova oněměl a zíral na mě,a ja na něho .Vzpoměla jsem si na nedavno zemřelou babičku,která mě asi ochranovala.Nezapomenu na to nikdy...

Také si myslím, že to byl duch Vaší babičky a bylo to varování pro syna, aby se k Vám napříště choval slušně. Prostě dostal jednu přes ruku. Dále si také myslím, že to nebylo jeho ojedinělé negativní chování vůči Vám a "babička" se na to už nemohla dívat.
Pokud se syn nepoučí, může být ještě "příště".

Mamka mě jednou poslala do večerky něco koupit.Když sem se vracel z večerky někdo na mě promluvil .Když sem se otočil nikdo tam nebyl.Tak sem řekl mamce že půjdu ven s kamarádkou.Šli sme do sklepa,řekl sem kamaradce nikole že budeme vvyvolávat duchy.Vyvolal sem marry. Někdo zavřel dveře ve sklepě .Venkovní dveře byli zavřené,a okna taky.A pak někdo křičel.POdívali sme se tam..... uviděli marry nebyla moc vidět tak sme se pořadně podívaly a někdo za námy zavřel.Volali sme pomoc ale nikdo ni otevrelise a sli sme domu.

To nebylo zas tak dobry ale jinak to ušlo

Dneska 13.6.2011 ze mě můj kamarád,který je silně věřící vyhnal ďábla.Po dlouhý době jsem se podivala do zrcadla a poznala svoje modré oči které byly zelené když mě ovládal.Pak jsem šla spát a zdál se mi sen o tom že jsem mluvila se svoji babičkou která je mrtvá a když žila nebyla veřící.V tom snu ona měla rakovinu a já taky,ale ona to nevěděla a já jsem se rozhodovala jestli ji to mám říct.Pocit jsem měla vystrašený ale na druhou stranu klidný.Zajimalo by mě co ten sen znamená.

Zdravím, já mám za sebou několik setkání s duchy, přichází mne pozdravit a všechny, které jsem viděla a bavila se s nimi mne znali, já znala jen některé z nich.Mohu je vidět jen když oni chtějí, ale pozor, za mnou chodí jen pozitivní duše, ty vám řeknou jak se k nim máte chovat a jak s nimi komunikovat.Jedině tak se není čeho obávat, často chodí prostě poděkovat za vaši pomoc v některém ze životů, nebo se ptají proč jsem se tak zachovala k nim.Prostě je dobré jim odostit a sám sobě taky.

Tyhle bytosti jsou spatne.Precti si Bibli a tam zjistis pravdu.Tyhle bytosti patri k padlemu andeli a ten lidi strasi pres duchy.Radim ti dobre dej si na ne pozor.

Jsou duchové zlí a hodní, sama mam zkušenosti s těmito bytostmi. Neříkám, že se v bibli o tom nezmiňují, ale přece jen je to stará, hodně stará kniha