Dobrý den,předevčírem mě a sestře zemřela maminka na rakovinu.Umřela doma,ráno a v klidu.Byly jsme celou dobu s ní a myslím,že netrpěla.Bylo jí jen 58 let.Moc se trápíme a nevíme,jak to zvládneme.Potřebuji vědět,že je stále s námi a třeba nás vidí.Můžete někdo pomoci prosím?Email je nimani@seznam.czProsím Vás a mějte se hezky

stx21 Nisk Paymn saussy noclegi augustow ul. turystyczna pokoje pracownicze w augustowie noclegi w augustowie centrum noclegi augustow studzieniczna noclegi augustow domki

Push it to the limit cool Wolf! You are the best and you can do everything! It'll all work out very very very soon! https://www.samsung.com smkmkplobydlmcrjmzgvx

Dobrý den,,také se tolik trápím,,před 3 měsíci mi zemřel můj milovaný 20cetilatý syn...byl tak hodný,udělal střední školu,,chodil do práce...miloval 3 osvojené sourozence..které mi také milujeme a jsme rádi,,že je máme.Také jsem se s ním nerozloučila ..byl epileptik a já věřila naprosto jeho lékaři,,že je dobře medikován,,náhle jsme ho našla v pokojíčku bez dechu..nepomohl rychlý zásach oživování..Napadá mě myšlenka,,jak je nespravedlivé,,že hodní lidé umírají...nechápu proč,byli jsme tolik štastná rodina..náhle vidím jen černě....hrozně moc mi můj synáček chybí,,nevím jak s tou bolestí dokáži žít další roky..Má někdo z vás tuhle bolavou zkušenost...srdce mi denně puká stezkem...

Mílá paní, vím, co je ztratit dítě, navíc jediné. Jen stručně, manžel zemžel ve 40ti letech a jediný syn ve 38 letech. Takže jen to, že každý polituje a řekne, že je to hrůza, ale jen ten, kdo to zažije na vlastní kůži může o tom hovořit. a to já můžu. Takže jen že se budete dlouho vyrovnávat s tou nejhorší tragédií, časem (po pár letech) budete schopna "žít", ale nikdy se s tím nesmíříte. Jsou to opravdu nesdělitelné věci a kdo nezažil nikdy nepochopí. Tak se opatrujte, zpátky už se nedá nic vrátit, musíte se s tím smíříit. Hodně štěstí...........

Vážená paní, i nám zemřel 20ti letý vnuk a mému synovi jeho první potomek, taky měl epilepsii, od mala byl hodně často u nás, od 6. třídy u nás bydlel a chodil do školy, tak byl jako nás nejmladší syn. V životě jsem nic horšího nezažila, jedna velká hrůza, je to půl roku a předevčírem mě zemřela maminka. Asi jsou už spolu a taky nám loni začátkem roku odešel kamarád v 65 letech. Jestli mě dáte nějaký kontakt na Vás, můžeme se nějak dohodnout, abychom se nepsali přes internet Záleží na Vás.

Dobrý den, před dvěmi týdny mi tragicky zahynul přítel prosím pokuď by mi někdo mohl pomoci se s ním naposledy rozloučit ozvěte se prosím, opravdu moc děkuji potřebuji pomoct od té bolesti

Dobrý den,
také jsem využila služeb paní Jáji,ale budete moc zklamaná.Radím Vám,nedělejte to.Držte se

Dobrý den,
přemýšlela jsem o službách paní Jáji.
Včm Vás tak moc zklamala?Děkuji.

Hodne lisi se tu chyta za hlavu. Zcasti proto ze ceska spolecnost je silne nakazena materialismem a nenavisti vuci vsemu co je jen trochu nadprirozene. Takze vzlaste pro tyto lidi, kteri vezmou jen sem tam neco a to jeste radsi pres vedu bych rekl: Ale ona to veda alespon castecne pojima. Mluvim ted o psychologii, a jeji posledni vetvi: systemicka fenomenologie. Vyhledejte si na internetu jmeno Bert Hellinger, popripade knihy od nej. Jen samotne cteni vas postavi pred nejistotu kde dnes odsuzujete a nechapete. Natoz pak proziti si neceho jako jsou rodinne konstelace apod.
Pro uplne laiky, kteri nechapou co tim myslim, ci Hellingera nikdy necetli. Tento pan pracuje s veeckou metodou, ktera umoznuje lidem zjistit proc se casto citi pro nic za nic slabi, nebo opusteni, nebo maji navaly emoci a nechapou proc. Nebo v jejich rodine je neprirozene odcizeni, nebo trauma s nimiz se rodina nevyrovnala. Za tim vsim totiz casto ( ne vzdycky) muze byt smrt nekoho i treba v min generacich, a s timto mrtvym jedincem muzeme byt vnitrne spjati, nebo jim nejak poznamenani. A to velmi casto na urovni podvedomi pouze. Je zajimave kolik se toho pak da uvolnit, je vice nez zajimave videt a slyset "mrtve lidi" kteri na konstelacich "vystupuji" a pomahaji nam ostatnim zivym byt vice kompletni a stastni. Tak to bych rekl 1 taboru, tem ultra posmevackum apod.

Na druhou stranu tu take nalezam vzkazy a pribehy, ktere jsou tak na urovni praveke ci stredoveke duse, ktera je silne svazana s povercivosti a vdii a slysi to co opravdu nelze. A i to muze byt nemoc: tak silne ( I PODVEDOME!) chceme jinou, lepsi, zajimavejsi realitu, ze jsme ochotni slyset bludy od druchych, verit jim a zabivat se jimy. Nechci rozlisovat ktere ze zdejsich historek jsou prave o tomhle, budme sami k sobe uprimni...

Na zaver bych jen rekl: touha komunikovat s mrtvymi nemusi byt dobra, muzeme pak diky tomu ruzne trpet. Takze promluvit si s mrtvymi na konstelaci, ano souhlas, ale utapet se v paranoidnich predstavach, spiritismu apod, je skodlive. Cim vic reality, tim vice muzeme byt stastni. Ne nekde ve sklepicku, s dusickou moji holcicky... apod. Proberte se lidi, nevite s cim si obcas zahravate

Dobrý den je tomu 5 měsíců co my odešel můj kamarád a dobrý přítel bylo mu 28 let. Od jeho smrti se mi o něm zdálo nejmíň už tak čtyřikrát pokaždé mi v tom snu něco říká.Sen je vždy velmi živý,ale když se pak probudím pamatuji si jenom úryvky.Moc mi chybí a kdybych mohla všechno bych to vrátila.Vím,že jeho slova den před tím než nám odešel byla jak se mám a jak se má můj 8 měsíční syn. nevím jestli je to tak silné že na něj myslím a pak se mi o něm zdá.Ale dřív se mi nestávalo tak často že by se mi zdálo o příbuzných kteří nás už opustili. Nevím. A občas si tak říkám,kdyby to tak šlo ještě s ním na malou chvilku mluvit.Vždy se mu snažím rosvítit svíčku protože mi moje mamka jednou říkala,že když se nám zdá o mrtvých tak jsou neklidní a chtějí nám něco říct.Nevím co si mám myslet.ale vím že mi Moc moc chybí.

je to již 15 let co nam umřela čtyřleta holčička na nemocne srdičko ale kratce po jeji smrti jsem měla sen ,že ke mě přišla a řekla mi at už se netrapim že na mě bude čekat a budeme zase spolu.Od te doby se smrti nebojim a věřim že se s ni zase setkam a budem spolu štastni a tato vira mi pomaha jit dal a dnes už mam ročni vnučku ktera je ji podobna jako vejce vejci tak se všichni držte a věřte .

Já si tu se zájmem přečetla příběhy lidí, kteří jsou i přes smrt v kontaku s blízkými. Mám to podobné, před několika měsíci tragicky zahynul můj milovaný přítel, a od té doby s ním komunikuji ve snech..dodává mi sílu jít dál, protože po jeho smrti jsem to chtěla vzdát..díky němu vím, že smrtí nic nekončí, ani láska ne, pokud je to opravdu láska..ani smrti se už nebojím, když vím, že tam bude čekat on..doufám, že i na můj příspěvek bude reagovat nějaký ubožák, který na tyto stránky zabrousil jen z nudy a ne proto, že ho tyto věci zajímají. Taky nechápu, co tu tyhle typy pohledávají. Myslím, že není zábava, číst příběhy o tom, že někomu zemřel milovaný člověk..pokud se lidem dějí výše popsané věci s dušemi mrtvých, tak je to hlavně poučné...a navíc to truchlícímu člověku pomáhá překonat nejhlubší bolest..

Martísku,z celého srdce ti přeji,aby bolest po ztrátě milovaného člověka,byla menší a menší a věřím ti i to,že přítel za tebou chodí a povídáte si ve snech.Se svým přítelem jsem 10let,velice se milujeme a nedokážu si ani představit jeho ztrátu,i když už jsem ho jednou málem ztratila.Nepřijel z práce,čekal u vlakového přejezdu,že skončí se životem sám.Vůbec jsem netušila,co má za problémy.Naštěstí se chtěl rozloučit a zavolal a já ho asi za hodinu ,díky mobilu,přesvědčila,že všechno zvládnem.Byl jen krůček od smrti.Děkuji Bohu,že se to nestalo a řešíme problém společně a ještě nám to utužilo vztah.Vím,že kdyby zemřel,taky bych to chtěla skončit jako ty,dokud sis nezačala s ním povídat ve spaní.Moc ti držím palce do dalšího života.